PAX RENAISSANCE

Samotná hra obsahuje 120 karet, spousty dřevěných figur a peníze, resp. žetony jako peníze.  Karet je hned několik typů.

Karty hráče – ty jsou 4 a určují, za který renesanční bankovní rod vlastně hrajete. Hra začíná poměrně jednoduše tak, že každý má před sebou pouze kartu hráče. Mimochodem, vše ve hře má své reálné historické základy a ani bankovní rody na tom nejsou jinak.

Karty mapy – 10 karet, z kterých vyskládáte ve tvaru 5 x 2 karty území, na kterém bude hra probíhat. Mezi jednotlivými kartami je ponechána mezera, která znázorňuje hranici a je poměrně důležitá. Každá z karet pak představuje jednu dřívější říši. Najdeme zde tedy Anglii, Francii, Aragonii, Portugalsko, Svatou říši římskou, Papežský stát, Uhry, Mamlúcký sultanát, Osmanskou říši a Byzantskou říši

Karty říší – ke každé kartě mapy existuje karta říše, která má na jedné straně krále a na druhé republiku. Těchto deset karet začíná ve společném balíčku přístupném pro všechny a budete se svým vlivem snažit získat panovníky na svou stranu.

Katy vítězství – jsou také čtyři a z toho vyplývá, že způsoby jak zvítězit nad ostatními jsou rovněž čtyři. Každá z karet vítězství má neaktivní stranu, na které začíná a stranu aktivní. Jak a proč se karta vítězství aktivuje, si řekneme později.

Karty osobností a událostí (tedy 92 karet) jsou karty východního a západní ho trhu. Každou hru vstupují do hry pouze některé, takže těžko budou dvě hry stejné. Z balíčku východní části trhu se vyloží 6 karet a pod ně 6 karet ze západní ho trhu. Zbytek slouží jako dobírací balíčky. Toto je počáteční nabídka karet. Přičemž, všechny karty jsou otočené lícem nahoru až na první sloupec, kde jsou obě karty lícem dolů.

 

Každý hráč ještě dostane 10 kostek ve své barvě a hra může začít.

 

Ve svém tahu musí hráč vykonat 2 akce (všimněte si, že zde není žádný „Pass“) a provést obnovení nabídky karet, a poté pokračuje hráč další.

Vidíte, že dosud jde o velmi jednoduchý princip, začne se to trochu komplikovat, když si popíšeme, co vlastně může hráč dělat za akce.

 

Může koupit kartu z nabídky. Jasně, jak by jinak získával další karty. Nákup probíhá tak, že si vybere kartu z nabídky karet, jakou chce a její cenu zaplatí na karty, které se nachází v nabídce před ní, přičemž karty v prvním sloupci mají cenu nula, ve druhém jedna, atd. Tedy pokud si vezme kartu ze západní řady nabídky ze třetího sloupce, bude mít cenu 2 florény a zmíněnou cenu zaplatí tak, že položí po jedné minci na první kartu a na druhou. První karta má cenu nula, ale jak jsme si říkali dříve, je to právě ta, která je jako jediná lícem dolů a spouští ihned, jakmile je „zakoupena“ akci obchodní cesty. Jinak si koupenou kartu berete do ruky. Zvídavé hráče asi hned napadne, co se stane, když na zakoupené kartě nějaké mince už jsou z předešlých nákupů? No co by, vezmete si je i s kartou.

 

Můžete ve svém tahu za jednu akci kartu i prodat. Dostanete za ní 2 florény (místní měna) a karta se odhodí.

 

Koupenou kartu, můžete jako svou akci vyložit. Na začátku máte pouze svého bankéře a k němu budete vykládat nalevo nebo napravo podle toho zda jde o východní nebo západní kartu další zakoupené karty. Už při vyložení se stane několik věcí. Za prvé se rozhodujete, zda nastane jednorázová akce, která je na některých kartách uvedena. Mají trefný symbol bomby, takže je nepřehlédnete. A pokud se rozhodnete, že nastanou, tak právě při vyložení. Pokud ne, již se k jednorázové akci nelze vrátit. Proč byste měli jednorázové akce dělat? Protože vám umožní rozpoutat tak skvělé věci jako je křížová výprava, džihád nebo spiknutí. Druhá věc, která nastane je ta, že většina karet vám umožní na kartu v prostoru hráče nebo na mapu umístit nějakou figuru. Figury jsou čtyř druhů, ale ještě podle toho kde jsou, představují různé prvky. Kostky hráčů, o kterých jsme již mluvili, se pokládají vždy mezi jednotlivé karty mapy, tedy na hranici, a znázorňují kupecké koncese, které daný hráč vlastní. A jak už asi tušíte, jsou důležité právě při spuštění obchodní cesty nákupem první karty z nabídky karet. Přičemž obchodní cesta vede po určité trase mezi kartami mapy a kdo zde má umístěnou koncesi, tak co? No vydělává peníze! Další figura, kterou můžete vyložením karty umístit je kůň. Ten znázorňuje těžkou jízdu, umisťuje se do měst a má jednu ze tří barev náboženství, které se ve hře vyskytují. Bílá je pro katolíky, červená pro protestanty a černá pro islám. Jako další můžete umístit válec, zase v barvě jednoho z náboženství, a pokud je na kartě mapy znázorňuje hrady a šlechtice a pokud na hranici mezi kartami jsou to piráti (a schválně, co se stane, když při obchodní cestě prochází trasa ne přes koncesi, ale přes piráta? Správně, výdělek z obchodní cesty je fuč). Poslední co lze pomocí vyložení karty umístit je figura biskupa, která se neumisťuje na mapu, ale na kartu v prostou hráče. A jelikož je to náboženský fanatik a provádí propagaci právě toho svého náboženství většinou prostřednictvím inkvizice, karta na které stojí nemůže vykonávat své operace. Tím tedy máme za sebou, co nastane při vyložení karty.

 

Jako další akci během svého tahu můžete aktivovat západní či východní řadu karet a z každé z nich provést právě jednu operaci. Všimněte si, že postupem času vám budou karty napravo a nalevo od vašeho bankéře nákupem značně narůstat a vy jednou akcí můžete spustit jednu operaci na každé z nich. Každá karta, kterou vyložíte do prostoru hráče, totiž obsahuje od jedné do tří operací, které právě takto můžete používat. A jedná se o operace:

- Náboženské sloužící k pohybu biskupů po vašich kartách a kartách soupeřů.

- Vojenské, jako je tažení a náboženské či občanské války, sloužící k vojenskému ovládnutí jiné říše (získáte tak kartu říše do svého prostoru) a získání dalších koncesí. Operace obléhání pak slouží k eliminaci určitých jednotek a operace korzár pro pohyb korzárů a pirátů do jiných moří.

- Obchodní pomocí níž získáváte další peníze

- Politické, jako je poprava, která vám umožní zabít osobnost soupeře. Operace daně, pro další zdroje a eliminaci koncesí, operace represe, která vytlačí některé figury na kartu říše, tak že se z nich stávají nevolníci a otroci (a samozřejmě pak participují na pozdějších povstáních) nebo operace hlasování, která vám pomůže provést změnu režimu nevojenskou cestou.

 

Po vykonaných dvou akcích se provádí obnovení nabídky trhu. Karty se jednoduše sesunou tak, aby zaplnily prázdná místa po nákupu (ano, do jiných sloupců a tím pádem zlevní pro další kolo) a do počtu šesti karet v každé řadě se doplní novými. Nastává další kolo a hraje další hráč.

 

A teď přichází ona zvláštnost, kterou jen tak někde neuvidíte. Jediné co je hráče, jsou jeho kostky znázorňující koncese (popř. nevolníky pokud je někdo vytlačil operací represe na kartu říše) a samozřejmě jeho vyložené karty, ale ostatní figury, které umístí, ať už pirátů, šlechticů, hradů, jízdy či biskupů patří pouze k nějakému náboženství, ale ne hráči! Většina operací, které následně budou spouštěny, využívají právě převažujícího náboženského nebo vojenského vlivu bez ohledu na to, který hráč figury původně umístil. S tím musíte počítat, neboť Vámi pracně vymyšlená strategie může být překonána zajímavým tahem soupeře a celá situace na herním poli se může velice rychle zcela změnit.  Hra dále nabízí nepřeberné množství možností jak hrát, neboť do hry začnou vstupovat např. karty královen, přes které získáváte krále. Ti zase umožňují vykonat tažení a získat dalšího panovníka jako vazala. Do toho vám někdo provede spiknutí nebo reformaci, dojde ke změně státního zřízení a váš sňatkový vliv je zase ztracen… prostě možností je TOLIK! Postupně vám v prostoru hráče vznikne jakýsi „sandbox“, na kterém si můžete vlastně dělat, co chcete. Operace ze západní či východní části můžete spouštět v libovolném pořadí, takže není problém eliminovat nebo posunut vojenský či náboženský vliv tak, aby přichystal to správné podhoubí pro nadcházející rolnické povstání či vojenské tažení.

 

Vítězí pak ten, kdo jednak aktivuje kartu vítězství tak, že zakoupí speciální kartu z nabídky (má na sobě kometu na znamení velkých událostí) a poté splní podmínky, které karta vítězství udává. A jde vítězit nábožensky, což vyžaduje nejvíce vlivu v dominantním náboženství (dominantní pro změnu zase vyžaduje vliv v teokraciích). K imperiálnímu vítězství je zapotřebí mít pod kontrolou nejvíce králů a tedy i říší. Ke globalizačnímu vítězství musíte mít nejvíce koncesí a objevitelského vlivu a v poslední řadě k renesančnímu vítězství musíte mít nejvíce republik (ty vznikají z vašich karet králů, takže na nich sami vyvoláte změnu režimu) a k tomu nejvíce vlivu v zákonech. Ale samozřejmě, že při aktivaci samotné karty vítězství ostatní hráči zbystří, že se bude něco dít a třeba vás i předběhnou. Vůbec, ve hře dochází k velmi živé interakci mezi hráči a celkově je hra hodně škodící. Jde to tak daleko, že někdy dokonce musíte pro dosažení určitých cílů hrát některé negativní operace sami na sebe.

 

Jako třešnička na dortu je na každé kartě uvedena nějaká událost či osobnost a krátký text, který historicky dokresluje dané období. K tomu navíc každá operace, která je na kartě uvedena, se názvem pojí s nějakou skutečnou historickou událostí, která měla stejný charakter, takže se velice nenásilnou formou dozvíte něco nového z období renesance.

 

Co říci závěrem? Pax Renaissance je skutečně velice variabilní hra. Svým důrazem na historické pozadí je jedinečná a díky vysokému počtu karet se k ní můžete bez obav vracet opakovaně. Pokaždé zažijete něco nového a pokaždé Vám hra připraví nový příběh.